Výlet do Prahy

Naše třída nejela sama, ale jeli s námi i žáci 4. B a 5. B. Na zastávce Gruzínská na nás v 8 hodin ráno čekalo překvapení. Dvoupatrový autobus s panem průvodcem. Cesta rychle uběhla a než jsme se nadáli, už jsme byli v hlavním městě. Abychom se přesvědčili, že jsme opravdu v Praze, vzal nás pan průvodce na metro. První zastávkou bylo Václavské náměstí se sochou sv. Václava od sochaře Josefa Václava Myslbeka. Pan průvodce nám dával otázky, např. jestli víme, kde zemřel kníže Václav nebo na kolika nohou stojí jeho kůň. To bylo zajímavé, protože stojí jen na dvou nohách. Opět metrem jsme pokračovali k Vyšehradu. Neměli jsme koně, jako byl Šemík, a tak jsme museli na vyhlídku po svých. Stálo to za to, protože jsme krásně viděli Vltavu i Pražský hrad, který nás čekal později. Na Vyšehradě jsme navštívili Slavín, kde jsou pohřbeny významné české osobnosti, např. Božena Němcová nebo Bedřich Smetana. Viděli jsme také rotundu sv. Martina nebo čertův sloup. Ten podle pověsti upustil vzteklý čert, který se vsadil s knězem a sázku prohrál. Na druhý břeh Vltavy jsme se dostali pod zemí. Metro vede i pod řekou a pan průvodce nás upozornil, ať si ucpeme nos, protože bude všude kolem voda. Ale naštěstí nebyla. Než jsme vešli do areálu Hradu, navštívili jsme Valdštejnskou zahradu, kde jsme narazili na krásného páva. Hned jsme ho všichni fotili. A mobily jsme vytahovali vzápětí znovu, protože nás zaujala hradní stráž. Střídání jsme sice neviděli, ale i tak to bylo zajímavé. Aby někoho z nás nenapadlo zkusit je rozesmát, raději nás pan průvodce vedl ke katedrále sv. Víta. Ze všech informací, které jsme se zde dozvěděli, mě nejvíc zaujal příběh o sv. Janu Nepomuckém, který dokázal udržet tajemství, i když ho to stálo život. Areál jsme opouštěli Zlatou uličkou. Volně jsme si prohlédli domky, ve kterých ve středověku žili chudí řemeslníci. Ohromilo nás, jak se do tak malých místností mohlo vejít třeba 6 – 8 lidí. Ze všech informací a památek nám vyhládlo. Po obědě jsme prošli Karlův most. Měří přes 500 metrů a na jedné straně pod ním není voda, ale ulice s domy na ostrově Kampa. Na mostě je 30 soch a jednou z nich je také sv. Jan Nepomucký, o kterém jsme slyšeli v katedrále sv. Víta. Všichni už jsme byli zvědaví na orloj na Staroměstské radnici, kde byla naše poslední zastávka. Prohlíželi jsme si ciferníky, když v tom zazvonil na zvonek kostlivec a otevřela se dvě okna, ve kterých se střídali apoštolové. Na závěr zakokrhal kohout a to už jsme věděli, že se blíží také konec našeho výletu. Cesta domů proběhla dobře. Před devátou večer jsme byli v Brně. Bylo to velmi náročné, ale za ten zážitek to stálo.

Markéta Chmelařová 5. A, Irena Stranyánková