Tak jak na Vánoce i na Velikonoce jsme se vypravili na Petrov na předvelikonoční povídání. Dozvěděli jsem se opět něco nového o tomto svátku, například jak se který den jmenuje a co znamená.
Tyto svátky začínají:
Květnou nedělí – proto, že se před bohoslužbami a čtením pašijí zdobily kostely květinami, světily se kočičky, větvičky vrby nebo břízy – ta otvírá poslední tzv. pašijový týden před Velikonocemi.
Modré pondělí letos 11.4.
Proč Modré pondělí? Prý to je odvozeno od barvy látky, kterou se zdobily kostely – ale z němčiny se „blau“ dá přeložit i jako práce neschopný, což symbolizuje, že to byl tradičně volný den, kdy se nemělo pracovat.
Šedivé i Žluté úterý 12.4.
Úterý má někde označení Šedivé a někde Žluté – v obou případech se název odůvodňuje počasím typickým pro tuto dobu (v dubnu je proměnlivé počasí, a tak může být jak slunečno, tak zataženo). Šedivé prý i podle pavučin, které se měly pečlivě vymést z domu.
Škaredá či Sazometná středa 13.4.
Den, kdy Jidáš zradil Ježíše Krista – tedy škaredý den. Ovšem tradice velí se naopak usmívat, protože by vám mohla špatná nálada vydržet po zbytek roku. Také se jí říkalo Sazometná – bylo totiž zvykem vymést důkladně komín a úklidem vyhnat zlé duchy. Podávalo se „škaredé jídlo“ – často to byl bramborák, který se ale natrhal na kusy, aby nevypadal dobře, i když dobře chutnal.
Zelený čtvrtek 14.4.
Pro křesťany je to den odpuštění, starší zvyk velel dát si k jídlu něco zeleného. Tradičně to byly pokrmy se zelím, špenátem nebo nádivka s kopřivami.
Ve čtvrtek se z domu vynášelo smetí na nejbližší křižovatku, abyste se zbavili blech. Tlučení paličkou o hmoždíř mělo zase vyhnat myši. Neměli byste si od nikoho nic půjčovat ani se hádat – odměnou bude rok bez hádek a příliv financí. V kuchyni se zadělávalo těsto na jidáše – sníst je pomazané medem znamenalo zdravý rok. Také se vyséval hrách a len – mělo to zaručit dobrou sklizeň.
Velký pátek 15.4.
Den ticha, smutku a bolesti. Křesťané oplakávají Ježíše Krista. Utichnout by měl i pracovní ruch – což můžete také dodržet, neboť Velký pátek je od roku 2016 státním svátkem. Dříve bylo zapovězeno hýbat s půdou, prát a namáčet prádlo i uklízet. Neměli byste si nic půjčovat, prodávat ani darovat či přijmout.
Bílá sobota 16.4.
Bílá sobota znamenala konec půstu. Ráno se vymetla ze stavení špína novým koštětem, aby bylo čisto celý rok, někde se i bílilo – od toho prý název Bílá sobota. I když se říká, že to je i podle roucha nově pokřtěných.
Před kostelem se světil oheň, od kterého si mohli věřící zapálit svíčku, a odnést si posvěcené světlo domů. Hospodáři chodili do sadu a třesením probouzeli stromy ze zimního spánku. A zvyky, které přetrvaly? Na Bílou sobotu se peče beránek a mazanec, zdobí se vajíčka a plete pomlázka.
Velikonoční neděle 17.4.
V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, a proto je pro věřící nejvýznamnějším dnem celých svátků právě neděle, tedy Boží hod velikonoční, dříve to byla příležitost vzít si nové oblečení. Světily se velikonoční pokrmy, o které se pak lidé rozdělili s návštěvou, ale kus dostalo i pole, zahrada i studna, aby byla dobrá úroda a dost vody. Hospodyňky byly osvobozeny od úklidu všeho druhu – prý ani postel nesměly stlát.
Velikonoční pondělí 18.4.
Jinak také Červené pondělí je den pomlázky. V místech, kde se ještě dodržují staré zvyky, vyrážejí hned ráno chlapci na koledu, vyšlehat děvčata a tím je omladit, přinést jim krásu a zdraví, ale také z nich vyhnat lenost. Odpoledne je za to dívky mohou polít vodou. Výslužkou je většinou zdobené vajíčko, cukroví a barevná stuha na pomlázce. Dříve býval první koledník odměněn nejvíc, protože přinášel do domu štěstí a požehnání.
Snad jste si i vy užili letošních Velikonoc, tak jako my besedy na Petrově.
p.uč.Fajtlová a žáci 2.B