6. června jsme vyjeli autobusem na školu v přírodě do rekreačního střediska Zubří. Cesta trvala něco kolem 80 minut, jízda byla příjemná, až na to, že vydatně pršelo. Když jsme se blížili k cíli, tak jsme se z autobusu dívali jako diví. Byli jsme zvědaví, jestli místo bude vypadat tak jako na fotkách. Viděli jsme malebnou přírodu, překrásné chatky a Zuberský rybník.

Po příjezdu nás čekalo vykládání kufrů a následné rozdělení do 10 chatek, z toho jednu chatku zabraly paní učitelky. Po celém dopoledni nám začalo kručet v břiše. Na oběd jsme měli výborné špagety s boloňskou omáčkou. Po poledním klidu jsme se rozdělili do osmi skupin a dozvěděli jsme se, že budeme hrát na piráty, kteří budou dobývat poklad. Na úvod nás čekal turnaj ve vlajkované, tato hra je velmi napínavá a zábavná, ale také velmi vyčerpávající, proto jsme první noc spali, jako když nás do vody hodí.

Druhý den nám hned po snídani začalo pršet, proto jsme ve vnitřních prostorách hráli vědomostní soutěže a poté ještě odpočívali v chatkách. Odpoledne následoval další blok her. Velmi nás zaujal sběr černých perel, každý si je musel ukořistit, a přitom nebýt chycen strážci, kteří je bedlivě střežili. K večeru začalo opět pršet. Aby nám čas rychle utekl, nacvičili jsme si ve skupinkách různá divadelní představení. Po odehrání našich vystoupení následovala diskotéka s různými hrami. Opět jsme šli spát zcela unavení, ale příjemně.

Na třetí den se počasí konečně vyčasilo. Paní admirálky si pro nás nachystaly olympiádu, ve které jsme si měli možnost vyzkoušet různé dovedností prvky, například: střílení z luku, přemisťování vody v naběračkách, házení míčků na cíl, skoky přes švihadlo, házení šipek atd. Odpoledne jsme konečně mohli okusit vodní radovánky v tamním rybníku. Na břehu byla pro nás nachystána šlapadla, moc jsme se na nich vyřádili. Ti odváženější se převlékli do plavek a zaplavali si, voda byla mírně studenější, ale nás nic jen tak neodradí. Po večeři nám paní učitelky řekly, že nás čeká překvapení. Odvedly nás bokem k ohništi, kde jsme si mohli opéct špekáčky, a to překvapení byla samozřejmě stezka odvahy. Stezka vedla temným lesem kolem rybníka, kde se ozývaly různé prapodivné zvuky kvákajících žab. Někteří spolužáci nás dokonce strašili, že tam číhá proslulý Jožin z bažin. Naštěstí mnoho z nás bylo odvážných, ale našli se i tací, co uronili pár slz. Jožina se nikomu z nás nezachtělo, asi proto, že jsme voněli ještě vodou z rybníka.  

Ve čtvrtek nás čekalo konečné vyhodnocení všech soutěží. Po výsledcích se každá skupinka vydala na dalekou finální cestu k pokladu, ale mělo to svůj háček. Na cestě nás čekaly strastiplné úkoly na přemýšlení a zručnost.  První úkol byl celkem jednoduchý, odpovídali jsme na pirátské otázky. Druhý úkol byla osmisměrka, která nám trvala ze všech úkolů nejdéle a celá se nám rozmočila. Třetí úkol byl nejtěžší, jednalo se o hlavolam ze sirek, kdy jsme měli v obrazci přemístit pouze tři sirky, aby nám vznikl obrazec o třech stejných čtvercích. Tento úkol vyřešila pouze Hanka Bierová. Čtvrtý úkol byla slovní úloha. V pátém úkolu jsme měli nakreslit směrovou růžici. Šestý úkol byla čeština, měli jsme opsat a opravit chybně napsané souvětí. V sedmém úkolu jsme museli z přírodnin postavit loďku. V osmém úkolu jsme měli vyluštit morseovku.

 Jelikož jsme byli za piráty, nemohla být tato cesta zakončena ničím jiným než vodním dobrodružstvím. Museli jsme vlézt na šlapadlo a co nejrychleji doplout k lahvi, kde se nacházel kód k pokladu. Celý den utekl tak rychle a náhle tu byl večer. Všichni jsme se sešli v místnosti, kde bylo závěrečné vyhlášení vítězů a rozdávání pokladu. Dostali jsme mnoho sladkostí a různých cen. Byla to opravdu úspěšná a vydařená škola v přírodě, na kterou jen tak nezapomeneme.