Jak je už na naší škole zvykem, zotavovací akce pro žáky trvají pět dní, tedy od pondělí do pátku. Tato nebyla výjimkou. Již při srazu před budovou školy nám počasí jasně dávalo najevo, že si s námi bude celou dobu pohrávat. Kapky deště dopadající na přebíranou dokumentaci značně ztěžovaly zařazování patřičných archů do obálek svých majitelů (jasně, inkoust a voda nejdou dohromady).
Vše jsme ovšem na konec zvládli a mohli jsme se přesunout na hlavní nádraží. Zde jsme se připojili k početnější skupince žáků a pedagogů. Proběhla zde poslední kontrola dokumentace a necelých 20 minut od odjezdu vlaku jsme se mohli s kolegyní vydat hrát bezvadnou hru s názvem: „přehřej automat na označení lístků.“ Protože naše cesta končila v Prudké, která se nachází stále v Jihomoravském kraji, tak české dráhy nevydají cestovatelům jeden lístek, nýbrž každému přepravovanému kusu vydá jízdenku, která je před odjezdem potřeba označit. Nadlidský úkol jsme zvládli do 5 minut. Přesun na patřičné nástupiště proběhl hladce, načež jsme zjistili, že nápad vydat se s žáky na výlet na sever kraje v tento den neměla pouze naše škola. Na peróně stály další dvě skupiny žáků z jiných škol. Vlak byl ovšem velký a všichni se pohodlně vlezli. Přestup v Tišnově byl bleskový a beze ztrát.
Netrvalo to dlouho a vstupovali jsme do areálu RS Prudká. Počasí si s námi opět pohrávalo, chvilku déšť, chvilku sluníčko a chvilku více deště. Ubytovat naše žáky byla hračka, děti jsme rozdělili, rozdali klíče a nestačili sledovat ohnivou čáru za skupinkami toužícími se konečně ubytovat (sám mám teorii takovou, že prostě jen potřebovali napojit do zásuvek své skomírající telefony, kterým jistě cesta vlakem dala zabrat). Následoval oběd (vaří zde vážně výborně), polední klid, a pak nám zákeřné počasí dovedlo i malou koupačku. Poté se deváťáci sešli, aby se domluvili, co že to vlastně budou předvádět na připravovaném plese v posledním školním týdnu. Ani jsme se nenadáli a byla tu večeře. Všichni jsme si vychutnávali kulinářské umění místních kuchařek, když tu znenadání, kde se vzal, tu se vzal náš pan ředitel. Uprosili jsme paní kuchařku o jednu porci. Pan ředitel s námi povečeřel. A zatímco se žáci opět sešli, aby trénovali svá vystoupení, my jsme poklábosili s panem ředitelem a prošli areál. Než pan ředitel opustil rekreační středisko, začala ve společenské místnosti první z mnoha diskoték, kterou si žáci sami nachystali. I přes prvotní ostych trsali všichni zúčastnění výtečně. Protože jsme slušně vychovaní a známe pravidla, v deset večer byl již klid. Žáci se přesunuli na své ubikace, provedli hygienu a ulehli do svých postelí. První den byl za námi.
Úterní den začal nádherným slunečným ránem, ovšem teplota moc léto nepřipomínala. Nemůžeme mít všechno. Po snídani se žáci opět vydali trénovat svá vystoupení a povolaní jedinci začali sepisovat harmonogram jednotlivých vystoupení a vymýšlet proslovy hodné žáků devátých ročníků. Jojo, je to fuška, dopoledne uteklo rychle. Oběd, polední klid a sportovní odpoledne. Kluci hráli fotbal, holky přehazku či ringo. Počasí si s námi opět pohrávalo, sice nepršelo, ovšem na slunci bylo vedro, ale jakmile se obloha na malý okamžik zatáhla, bylo to na venkovní teplotě znát. I tak se našlo pár jedinců, kteří využili bazénu k tréninku. Večeře byla opět znamenitá, s napětím jsme očekávali, zda se opět neukáže náš pan ředitel, marně, tentokrát nedorazil. Po večeři opět trénink vystoupení a následná diskotéka. Tentokrát jsme končili o chvilku dříve a žáci po sprše spokojeně zapadli na své ubikace a ponořili se do snění.
Středa, prostřední den, zásoby sladkostí a jiných pochutin vzaly dávno za své. Proto sestavuji elitní komando dobrovolníků a ihned po snídani se vydáváme na nepřátelské území do nedaleké osady Nedvědice vyplenit tamní koloniály a přivést kořist strádajícím jedincům. Výsadek proběhl úspěšně, vše potřebné jsme sehnali a na oběd jsme byli zpět. Počasí nám dnes přeje, slunce pálí, žáci se koupají, nacvičují a domlouvají výzdobu na ples. Samozřejmě je čas i na míčové sporty. V okamžiku, kdy píši tyto řádky, se domlouvá večerní táborák a opékání špekáčků. Dnes bez diskotéky.
Jak proběhne čtvrteční a páteční den si můžeme jen tipovat, ale vzhledem k tomu, že jsme zde s bezvadnými žáky, tak si myslím, že bude stejně super jako první tři. Tímto bych chtěl žákům poděkovat za prozatím bezproblémový výlet. Konec, šmitec, článek musí putovat na patřičná místa. Gratuluji všem, kteří dočetli až sem.