Protože se žáci 4. a 5. ročníků učí ve vlastivědě o Praze, vydaly se třídy 4.A a 5.B na výlet do našeho hlavního města Prahy. Den „D“ nastal v úterý 18. října. Vlak „Slovenská strela“ nás od brzkých ranních hodin velmi pohodlně dopravil do Prahy, která nás přivítala mlhou a trochu nevlídným počasím.

Náš program byl velmi nabitý, museli jsme tedy „šlápnout do pedálů“ a stihnout, co jsme si naplánovali. Naše první zastávka byla u gigantické otáčející se hlavy spisovatele Franze Kafky. Hlava je od výtvarníka Davida Černého a nachází se na piazettě před obchodním centrem Quadrio poblíž Národní třídy. Bohužel jsme otočení hlavy nestihli. Následovala jízda metrem na Václavské náměstí, kde jsme zhlédli sochu sv. Václava na koni a poté jsme se vydali Národní třídou k budově Národního divadla.

Naše další kroky nás vedly do kopce na Petřínskou rozhlednu, protože lanovka bylo mimo provoz. Udýchaní a zmožení jsme nahoře obdivovali rozhlednu, která je volnou kopií pařížské Eifellovy věže, na její vrchol vede 299 schodů. Ty jsme naštěstí nemuseli absolvovat, protože nám to čas nedovolil. Někteří žáci navštívili jen zrcadlové  bludiště.

Po náročném výstupu jsme už lehce sešli na Hradčany na Pražský hrad. Zde jsme si nemohli nechat ujít dominantu Pražského hradu, a to katedrálu svatého Víta, Václava a Vojtěcha, zkráceně katedrála svatého Víta. Uvnitř na nás dýchla atmosféra české historie.

Součástí Pražského hradu je samozřejmě dlouhá řada drobných domků – Zlatá ulička, ve které se všem moc líbilo.

Opustili jsme Pražský hrad, podívali jsme se dále do Valdštejnské zahrady a už se ozvaly naše žaludky, byl nejvyšší čas se najíst. Žáci s velkým jásotem přivítali oběd u McDonalds.  S plnými bříšky se nám už tak dobře nešlapalo, ale museli jsme stihnout přesně v 16:00 orloj na Staroměstském náměstí, což se nám podařilo. Nemohla chybět také procházka po Karlově mostě a pohled do Vltavy.

Naši návštěvu jsme završili v obchodu se suvenýry, kde žáci utratili svoje poslední peníze, no, nekup to.

Vlak domů odjížděl v 17:12, ale po našem příchodu na hlavní nádraží jsme se velmi nemile dozvěděli, že vlak bude mít dlouhé zpoždění. Nakonec to byla hodina, ve 21.20 jsme na nádraží již v Brně předali rodičům jejich unavené ale spokojené děti.

Když se paní učitelky Vráblíková a Stranyánková zeptaly na druhý den svých žáčků, co se jim nejvíc v Praze líbilo, odpověď byla jasná – MEKÁČ a cesta zpátky domů.

Irena Stranyánková, žáci 5.B