Když se řekne Makarská riviéra, každému se hned vybaví úsek pobřeží pod pohořím Biokovo.  Díky paní učitelce Mgr. Yvoně Vráblíkové, která spolupracuje s jednou brněnskou CK,  se splnil třídám 3. A a 5. A velký sen. Na podzim přišla paní učitelka s nabídkou jet na konci školního roku na ozdravný pobyt do Chorvatska, do  vesničky Igrane.  Nadšení rodiče souhlasili, a když jsme 31. 5. 2024 nastupovali do autobusu, tajil se nám dech,  jaká dobrodružství a zážitky na nás čekají.

Cesta autobusem byla naplánovaná přes Slovensko a Maďarsko. V Maďarsku nás v noci zastihl vydatný déšť a bouřka. Jeli jsme dlouhých a únavných 12 hodin. Když se nám ale ráno otevřel z autobusu překrásný pohled na moře, na únavu jsme rychle zapomněli.

Protože jsme se mohli po příjezdu ubytovat v penzionu Mihaljević až kolem druhé hodiny odpoledne, šli jsme si prohlédnout vesničku Igrane. Tato vesnička se nachází v chorvatské části Dalmácie, leží 19 km jihovýchodně od Makarské. Žije zde 480 obyvatel. Lidé zde žijí z turismu a z prodeje oliv, pěstují se tu také fíky, citrony a další plodiny.

V den našeho příjezdu 1. 6. slavily děti svátek Mezinárodní den dětí. Při té příležitosti dostaly 1. dárek, a to výbornou chorvatskou zmrzlinu – sladoled.

Po procházce jsme se ubytovali v penzionu, někteří měli z balkónu krásný výhled na moře.

Každý den jsme měli pečlivě naplánovaný a rozvržený – dopoledne a odpoledne pobyt na pláži, koupání, míčové hry, vycházky. Po večeři jsme chodili na místní sportovní hřiště, kde jsme provozovali různé sportovní aktivity.

První dny našeho příjezdu nám počasí moc nepřálo, využili jsme toho a navštívili pěšky turistické středisko Živogošće. Další dny se ale na nás usmálo štěstí a my jsme se mohli vyhřívat a opalovat na sluníčku a kochat modrou oblohou bez mraků.

Největším lákadlem byl výlet lodí  na ostrov Hvar,  který se od západu k východu rozprostírá v délce 68 km. Zakotvili jsme v zátoce, kde je místo oblázků bílý písek a rozmanitý podmořský svět. Děti nacházely a lovily krevety, kraby, mušle a další živočichy. Protože po plavání rychle tráví, kapitán lodě a jeho pomocníci nám připravili oběd na palubě. Pečené makrely, plátky kuřecího masa, zelí a chorvatský bílý chléb nám velmi chutnaly. To, co jsme již nemohli sníst, jsme házeli rybám do moře a rackům, kteří obkroužili naši loď. Cestou zpátky do Igrane jsme ještě zamířili do vesnice Sučuraj, která se nachází na východním okraji ostrova Hvar.

Děti si u moře mohly vyzkoušet jízdu na paddleboardu, což je velmi bavilo, skákaly z něj do vody, potápěly se.

Každý den jsme navštěvovali místní cukrárnu, kde jsme si mohli zakoupit výborné zmrzliny, které jsou pro Chorvatsko typické.

Čas nám neúprosně ubíhal a na nás čekala ještě stezka odvahy. Ta se skládala z hledání stříbrných kamínku na pláži a pokladu, který byl zakopán v zemi. Děti musely ještě vyluštit šifry, které je navedly, kde mají poklad hledat.

V sobotu ráno nás čekalo velké stěhování, náš odjezd do Brna byl naplánován až na 19. hodinu. Museli jste tedy strávit celý den na pláži, což nám samozřejmě vůbec nevadilo. Odpoledne jsme si ještě objednali u moře pizzu, u které jsme vzpomínali, jak to bylo ÚŽASNÉ.

Vraceli jsme se domů s nezapomenutelnými zážitky, novými přátelstvími, kamarády, s pocitem, že to stálo ZA TO a budeme se s našimi vzpomínkami do Igrane vždy vracet.

Mgr. Irena Stranyánková, ZŠ Arménská