Dostali jsme pozvání:

          Tak jako křehká princezna potřebuje svého rytíře, aby ji chránil, tak i každá kniha, která je ještě křehčí, potřebuje svého ochránce. Ten, kdo opatruje knihy, je Rytíř knih. Aby se obyčejný člověk stal takovým rytířem, musí prokázat, že ví, jak se o knihy starat a musí složit královský slib.

Já, Král pohádek spolu s královnou, zveme všechny prvňáčky do knihovny na Lánech. Poslední den v září zde projdete zkouškou a budete pasováni na Rytíře knih. Jste očekáváni.

          A tak jsme se v pondělí 30. září po třídách vydali do knihovny. Přivítala nás paní královna. Nejdříve zjišťovala, jestli poznáme nějaká písmenka. Ve škole jsme se společně naučili teprve dvě – M a A. My jich ale známe mnohem víc. Společně jsme dokázali poskládat celou abecedu! Paní královna byla překvapená.

          Potom ji zajímalo, jestli víme, co knížkám ubližuje. To se ví, že knížkám neohýbáme ani netrháme listy, nečmáráme do nich, nejíme nad knížkou, prohlížíme si je s čistýma rukama, ukládáme je na své místo – ne pod postel, zacházíme s nimi opatrně. Paní královna byla nadmíru spokojená. Vybídla nás, abychom zavolali pana krále: „Pane králi, pojďte mezi nás!“ Chvíli bylo velké ticho. Najednou zazněly slavnostní fanfáry a vstoupil pan král. Přivítal nás. Dostal od královny ujištění, že jsme všichni hodni stát se Rytíři knih.

          Nastala slavnostní chvíle. Každý z nás poklekl před krále, přislíbil, že se ve škole bude pilně učit písmenka, aby na konci školního roku uměl dobře číst a přitom bude knížky chránit. Pan král mu přiložil dřevěný meč střídavě na obě ramena. Dostali jsme malé dárečky. Ještě foto s královskou rodinou na památku a pak hurá zpátky do školy.

          Těšíme se, až panu králi na konci školního roku předvedeme, jak umíme číst.

Kluci a holky z 1. A, 1. B a z 1. C