Ve dnech 8. 4.-10. 4. hostila naše škola v rámci mobility 21 žáků s 3 učiteli ze Základní školy Partizánske. Byli to čtvrťáci jako my a v úterý 8. dubna jsme společně jeli do centra města na procházku po památkách.
Šest žáků z „4. A“ a šest z „4. B“ si vyzkoušelo role průvodců. Po dvojicích jsme si dopředu připravili povídání o jedné z památek, které jsme měli dopoledne navštívit.
První zastávkou byl hrad Špilberk. Ještě plní sil jsme vyběhli na kopec a na nádvoří nám Kryštof a Sebastian stručně představili historii hradu. Dozvěděli jsme se, že tady bývalo i obávané vězení, nebo že zde ve stáří žila královna Eliška Rejčka. Kluci nám řekli pověst o praporkové věštbě. Královna chtěla založit kostel a klášter, ale nemohla se rozhodnout kde. Proto z věže hradu pustila tři praporky, a kam doletěly, tam nechala stavby postavit. Chvíli jsme se ještě dívali na Brno a okolí z vyhlídky a pak už jsme sešli dolů do centra.
Druhou zastávkou byla Stará radnice. Barunka s Emou nám řekly o její historii a nejzajímavější byly pověsti o brněnském kole a drakovi. Náš drak, vycpaný krokodýl, děti ze Slovenska hodně překvapil. Také jsme řešili, jestli by bylo možné za jeden den porazit strom, vyrobit kolo a dokutálet ho z Lednice do Brna. Tak jak se to podle pověsti povedlo Jiřímu Birkovi.
Od radnice jsme prošli na Zelný trh. Justýna a Anička měly připravené povídání o kašně Parnas a divadle Reduta, před kterým stojí socha Wolfganga Amadea Mozarta. Ten tu v 11. letech se svojí sestrou vystupoval. Byli jsme asi v polovině dopolední procházky a museli jsme nabrat síly svačinou. Také jsme si prohlédli stánky.
Dál jsme šli na Petrov, kde nám Lili a Adéla představily katedrálu sv. Petra a Pavla. Když jsme byli venku a poslouchali výklad, připojil se k nám jeden posluchač. Asi tříletý klučina na procházce s tatínkem ocenil povídání nadšeným potleskem, což nás všechny pobavilo. Prohlédli jsme si i katedrálu uvnitř. Nejvíc nás zaujaly sochy, vitrážová okna a varhany.
Už nás čekaly jen dvě zastávky. Jednou z nich byla Masarykova ulice. O té jsem povídala já a Eliška. Tato 350 metrů dlouhá ulice spojující hlavní nádraží a náměstí Svobody měla v minulosti různé názvy. Stojí zde několik zajímavých staveb. Od Paláce Padowetz a navazující dům U Tří kohoutů přes kostel sv. Máří Magdalény až po dům U Červeného raka, kde sídlí jedna z nejstarších lékáren v Brně.
Nakonec nás Matyáš a Filip provedli po náměstí Svobody, hlavním náměstí v historické části Brna. Povídali například o morovém sloupu, Domě pánů z Lipé a „Brněnském orloji“, což není tak úplně orloj, ale žulový hodinový stroj.
Na závěr byl ještě čas na shrnutí celého dopoledne a prostor na otázky. Byly položeny otázky, kdo vystupoval v Redutě, co házela Eliška Rejčka ze Špilberku nebo jak říkáme tramvajím.
Procházka po Brně se všem líbila a jak naši hosté, tak i my jsme si to moc užili a něco nového jsme se dozvěděli. Stát se na chvíli průvodcem byla zajímavá zkušenost. Není to ale nic lehkého. Naučit se zpaměti všechny letopočty, stavební slohy a cizí jména a hlavně zaujmout posluchače, aby se nenudili a vše slyšeli, byla pro nás velká výzva. Tuto výzvu jsme zvládli na výbornou a naše paní učitelka nás velmi pochválila a odměnila sladkou dobrůtkou.
Markéta Chmelařová, Irena Stranyánková, 4. A
